Bolest

21. července 2007 v 21:42 | Emo girl |  básničky
Mám v sobě hrozně bolesti,
proč mi to nikdo nedovolí to řešit,jak chci?
Pro "Vás" je to špatmé, ale já si nedokážu vybrat, teda když chci...
V depresi si nikdo neuvědomí, co vůbec dělá,
tak jak bych si to mohla vybavovat zrovna JÁ?
Myslíte si, že jste chytří? Že jste něco víc?
Vy svoje komplexy řešíte tak, že se opijete, vybrečíte kamarádovi, rodičům, partnerovi...
Ale co když to trápení způsobili právě oni?
Co pak? Jen se koukat, jak si užívají?
Tohle se vám vážně líbí?
Já sama si myslím, že nedokážu nic jiného, než jen ublížit.
Jde to snad nějak zastavit?
Na tohle znám odpověď.
Porestat se! Ať už tím, že zhubnu na kost a kůži, vezmu žiletku, špendlík, prášky.
Vším se snažím zabít,
a tím všem ulevit.
Od té zlé holky, černé ovce rodiny, trosky, zrůdy...
Tak proč mi to sakra nechce nikdo dovolit?
Mám snad více poprosit?
A když už prosit, tak koho?
Tu zkurvenou děvku, kterou vyznává kde kdo?
Toho co nesnáším? Toho, co mi nedá pokoj?
Tak to opravdu ne, to nikdo po mě nemůže chtít.
Když už někoho budu takového budu prosit, tak to bude spravedlivá bytost, která je nejlepším přítelem církve, páč jí udržovat celá staletí v chodu.
Ano, je to on. Táhlo mě to němu už jako malou,
milovala jsem prostě černou.
Kolikrát jsem si představovala, jak mě ta podle vás, zrůda rozthala a vzala mě k sobě,do tepla. A konečně si vychutnám svoje utrpení, které si zasloužím.
Kolikrát jsem se k němu snažila dostat?
A nebo se stát upírem?
To byl vždy můj tajný sen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama